Ostrovní zprávy
Anglický básník a kněz John Donne vyjádřil tou nejvýstižnější metaforou o ostrově a kontinentu spojení člověka jako jednotlivce s celým lidstvem. Jak všichni dobře víme, tak je ostrov země dokola obklopená vodou, která existuje sama o sobě, ale přesto musí být svázána s pevninou, aby měla šanci na přežití. Zvláště v dnešní době je téměř nemožné, aby ostrov uprostřed vodní plochy přežíval sám o sobě, ale přesto si vždy každý z nich zachovává svá specifika odlišná od své „kontinentální matky“. Pojďme se proto dnes alespoň na chvíli plavit mezi třemi takovými ostrovy, náležícími třem bývalým námořním mocnostem, a objevit jejich zvláštnosti a důvody, proč strávit dovolenou právě tam.
Madeira
Začněme naši plavbu v Atlantském oceánu, asi 580 km západně od pobřeží Maroka, na ostrově Madeira, který patří do stejnojmenného souostroví náležícího Portugalsku. Ostrov Madeira je spolu s vedlejším Porto Santo jediným obydleným v celém souostroví. A jelikož je Madeirské souostroví autonomní oblastí, tak je i samo zastoupeno v Evropské unii a návštěvníci si zde mohou být jisti udržením všech standardů platných v kontinentální Evropě, stejně jako vlastní bezpečností. Historie celého souostroví se táhne už od starověku, kdy se o něm zmiňují Féničané, Řekové i Římané. Portugalci se zde vylodili na počátku 15. století a dali mu název, odvozený z „ilha da madeira“ – „ostrov dřeva“, protože v té době byla většina jeho rozlohy pokrytá převážně vavřínovými lesy. V současnosti žije na ostrově okolo čtvrt milionu stálých obyvatel, z toho asi polovina v hlavním městě Funchal, které je moderním rušným turistickým letoviskem nabízejícím zábavu a radovánky všeho druhu. Ostatně Silvestry s obrovským ohňostrojem jsou tady pověstné a hotely bývají dlouho dopředu vyprodané. Ostrov věčného jara, Perla Atlantiku, Zelený ostrov, to je jen několik přízvisek, pod nimiž na Madeiru můžete narazit. Také se říká, že je to místo spíše ke koukání, než ke koupání, takže pokud jste vyznavači každodenního mnohahodinového opékání na „nekonečných“ plážích, tak tato destinace nebude zřejmě pro vás to pravé. Což samozřejmě neznamená, že zde nejsou žádné písčité pláže, nicméně jsou pouze dvě, uměle vytvořené a nijak rozložité. Za dlouhou písečnou plá-ží je tedy lepší se vypravit letadlem či lodí na 40 km vzdálený Porto Santo. Nicméně pokud rádi prožíváte dovolenou aktivně objevováním přírodních krás a rozmanitostí, tak jste se ocitli na tom nejsprávnějším místě. Ono už samotné přistání vám osvětlí, že jste právě dorazili do velice zvláštní destinace, přistávací dráha totiž vybíhá několik stovek metrů do moře, kde ji nad mořskou hladinou drží obrovské betonové pilíře, pros-
tě vskutku netradiční přistání, které rozproudí krev v žilách. Proč Ostrov věčného jara je jednoduché, celoroční teploty se tu pohybují v rozmezí 18 až 25 °C, tedy žádné třeskuté zimy ani tropická léta, i teplota oceánu se stabilně drží kolem 20 °C. Právě toto, a od pobřeží směrem do středu ostrova stoupající hornatý terén, aby také ne, když je celý ostrov původně sopkou, je důvodem proč mluvíme o Zeleném ostrově s nepřeberným množstvím vegetace. Nejrozšířenějšími banánovníky počínaje, přes rozličné mnohabarevné druhy flóry až třeba po orchideje. Na tak malém ostrově o rozloze 57 x 22 km je právě díky stoupajícímu terénu několik podnebných pásem a tudíž tolik přírodních krás a zajímavostí, na něž mnohdy nenarazíte na daleko rozlehlejších místech. Jen tak namátkou třeba Cabo de Girao, jeden z největších útesů na světě, Curral das Freiras – Údolí jeptišek, obrovský horský kráter se stejnojmennou obcí vystavěnou na několika úrovních uvnitř či zmiňované hlavní město Funchal s historickým skvostem Katedrále Sé nebo Praca da Município, vznešeným hlavním náměstím s černobílou mozaikovou dlažbou. O tom, že je Madeira skutečně vyhledávanou destinací, svědčí nejlépe skutečnost, že jedním z největších příjmů její ekonomiky je právě turistický ruch. Jako každý cestovatel si asi budete chtít přivést nějakou upomínku, což je tady zcela jasná volba, buď celosvětově proslavené madeirské víno, nebo stejně známé ručně tkané krajky.
Ibiza
Za příznivého větru opouštíme Madeiru a vydáváme se Atlantikem na severovýchod, proplouváme Gibraltarským průlivem do Středozemního moře a pak podél španělského pobřeží k našemu dalšímu cíli, třetímu největšímu z Baleárských ostrovů, k Ibize. Jako je Madeirské souostroví autonomní oblastí Portugalska, tak jsou Baleárské ostrovy autonomní oblastí Španělska. Přestože je Ibiza skutečným ostrovem současnosti, tak vězte, že skalní malby a megality dokazují její osídlení již 2 tisíce let před naším letopočtem. V průběhu dějin se pak přes ni přelévali a zanechávali stopy Féničané, Římané, Vandalové i Maurové, v 11. století byla jedním z pirátských ostrovů v této oblasti, až se pak konečně v druhé polovině 15. století stala součástí španělského království. V dnešní době čítá počet obyvatel více než 100 tisíc, z čehož je asi jedna desetina trvale žijících cizinců. V malebném hlavním městě Ibiza pak žije kolem 35 tisíc lidí. Bohatou historii dokládá stará pevnost vybudovaná Maury, v 16. století ještě zesílena Filipem II. jako ochrana proti vpádům pirátů, dále také stojí za zmínku malebná rybářská část Sa Penya, protkaná úzkými uličkami, které skrývají množství barů, restaurací, kaváren, butiků a diskoték. Historické jádro Ibizy je od roku 1999 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Až do 60. let 20. století byla Ibiza soběstačným ostrovem rybářů a zemědělců, jehož hlavním vývozním artiklem byla sůl. Vše se ale změnilo s nástupem masové turistiky, takže dnes tvoří příjmy z turistického ruchu 98 % ekonomiky ostrova. Ročně sem zavítá přes jeden a půl milionu návštěvníků. Přiznejme si, že její bohatá historie není tím, co tu v první řadě vyhledávají. Stejně jako na její větší sestru Mallorcu sem vyrážejí za sluncem zářícím na dlouhé písčité pláže omývané Středozemním mořem. Jen namátkou zmíním několik prázdninových letovisek považovaných za ta nejlepší. Cala Llonga u nádherného zálivu s širokou písečnou pláží se nachází nedaleko hlavního města, Cala Vadella považované za jedno z nejkrásnějších míst na ostrově, San Antonio s množstvím malých zálivů je druhým největším městem ostrova a jeho obyvatelé nejčastěji využívají klidnou pláž Playa Cala Bassa, Cala Tarida zase svou průzračnou vodou připomíná proslavené pláže Karibiku, pokud dáváte přednost moderně pak určitě zavítejte na Port de Sant Miquel a pokud máte rádi rytmy moderní elektronické hudby, pak je pro vás stvořená pláž Playa de Las Salinas, kde se nachází jeden z pěti nejlepších plážových hudebních barů na ostrově. A jsme u hudby, která je důvodem, proč je zde věkový průměr turistů podstatně nižší, než na sousední „rodinné“ Mallorce. Stejně jako je Jamajka neodmyslitelně spjata s reggae a ska, tak je Ibiza skutečným světovým domovem Nr. 1 pro taneční elektronickou hudbu. Taneční sezóna začíná v červnu a končí poslední neděli v říjnu obrovskou „Closing Party“. Jestli znáte jména jako DJ Tiesto, Paul Van Dyk, Paul Oakenfold nebo Carl Cox, tak jste tu zcela správně, protože mezi spoustou jiných i tyto pány tu můžete potkat. No a k těm nejslavnějším DJs samozřejmě patří i ta nejslavnější jména klubů, v nichž vystupují, ať už je to legendární Amnesia, Space, který je dle časopisu DJ Mag nejlepším nočním klubem na světě, Pacha, Eden, Es Paradis, El Divino či největší taneční klub světa Privilege.
Sicílie
Ještě naplněni rytmy taneční hudby se znovu vydáváme do poklidných vln Středozemního moře, abychom se plavili dále na východ, kde nás čeká dnešní poslední zastávka, ostrov Sicílie. Stejně jako dva již navštívené ostrovy je i tento autonomní oblastí, která spadá pod Itálii. Historie největšího ze středomořských ostrovů je opravdu dlouhá a bohatá, což je také jeden z důvodů jeho oblíbenosti u turistů. K samotné Itálii připojil Sicílii Giuseppe Garibaldi v roce 1860. Obyvatelstvo ostrova neneslo toto připojení zrovna dobře a podnikalo časté rebelie, které však byly vždy rychle a důsledně potlačeny. Mnoho Sicilanů ostrov opustilo a vystěhovalo se do USA. Na konci 19. století začala svůj vliv budovat Cosa Nostra, sicilská mafie, jenž je od té doby s tímto územím neodmyslitelně spjata, jak na poli hospodářském, tak i politickém. V dnešní době žije na ostrově přes 5 milionů lidí, z toho téměř 700 tisíc v hlavním městě Palermu, které je 5. největším městem Itálie. Ostrov patří k hospodářsky nejchudším částem Itálie a i proto se orientuje čím dál tím více na cestovní ruch a turismus. Téměř 70 % obyvatelstva pracuje v oblasti obchodu a služeb. Z obrovského množství památek z různých historických období vede jednoznačně barokní architektura, která ve své době proměnila tvář celého ostrova. Vzhledem k tomu, že zde panuje klasické příjemné středomořské podnebí, je Sicílie plná krásné přírody. Většina jejího povrchu je hornatá a nachází se zde i největší činná sopka v Evropě Etna měřící 3350 metrů, k níž si lze udělat výlet třeba z města Catania. Stejně tak se ale ostrov v nížinách při pobřeží vyznačuje nádhernými prázdninovými letovisky s prosluněnými a velice vyhledávanými písečnými plážemi. Takže pro milovníky slunění a koupání, kteří nenaleznou zalíbení v Madeiře a pláže na Ibize jsou pro ně příliš plné elektronické hudby a nespoutaného žití, je Sicílie přímo prázdninovým rájem na zemi. Z měst vyprávějících svou malebností a zajímavostí o historii a umění je třeba v krátkosti zmínit kromě Palerma také třeba Syrakusy, Agriento, významný přístav Messinu či Taorminu, nazývanou sicilské Monte Carlo. Je jedním z nejoblíbenějších letovisek a je z ní jeden z nejkrásnějších výhledů na sopku Etnu. Ve filmu ji proslavil Luc Besson svou Magickou hlubinou.
Lukáš David
